Vamberk

                       Vamberk

Vamberk je malinkéměstečko na úpatí Orlických hor s protékající horskou říčkou Zdobnicí. Ve Vamberku sídlí přes 5000 obyvatel. Projíždí tady vláčky z Doudlem nad Orlicí-Rokytnice.                                                                                                                    Turistickou polohu Vamberka lze nejlépe poznat z kouzelného návrší chaty Na Vyhlíce (475m), odkud lze pozorovat celé pásmo Orlických hor a za dobré viditelnosti lze spatřit i Kunětickou Horu, Sněžku, nebo Kralický Sněžník.

                                          Menší hrádek na skalnatém ostrohu na řekou Zdobnicí, byl pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk.                                

Městská knihovna Vamberk je univerzální veřejnou knihovnou.

Knihovna nabízí více než 45 tisíc svazků knih , téměř 90 titulů časopisů, regionální tisk, přístup na internet, pracovní CD. Široké veřejnosti nabízí možnost meziknihovní výpůjční služby, knihovnicko-bibliografické lekce, lekce angličtiny, francouzštiny, besedy, výstavy, soutěže, koncerty, kopírovací služby i přístup k informačním databázím.Knihovna se stále nachází v budově č.p. 84 na rohu Husova náměstí a Voříškovy ulice.

Velikou kulturní událostí pro Vamberk bylo odhalení pomníku mistra Jana Husa 3. července 1904. Divadelní spolek Zdobničan připravil k tomuto dni Tylovu hru "Jan Hus", kterou sehráli čtyřikrát při vyprodaném sále.

Nejdůležitějším mezníkem novodobé historie byla druhá světová válka. Po staletí ustálené a pozvolně se rozvíjející cechovní a posléze řemeslnické vztahy ve Vamberku byly narušeny přemístěním Báňské a hutní společnosti ze slezských Sudet a následným přílivem dělnictva. Městečko, po staletí žijící z krajkářství, tkalcovství a obchodu se dřevem, v němž se koncem 19. a počátkem 20. století začal nesměle rozvíjet průmysl textilní, kamnářský a masný, se během několika let stalo nejen průmyslovým centrem regionu, ale i jedním z nejprůmyslovějších měst celé oblasti.    

Po smrti Magdalény Grambové získal Vamberk hrabě Václav Záruba z Hustířan, který roku 1697 vybudoval kostel svaté Barbory a roku 1699 nechal postavit barokní Mariánský morový sloup. Roku 1707 koupil panství hrabě Norbert Leopold Libštejnský, majitel rychnovského panství. Hrad ztratil svou správní i sídelní funkci a koncem 18. století zanikl. Roku 1861 Dr.František hrabě Lützow zdědil po smrti Antonína hraběte Kolowrata Libštejnského(coby jeho synovec), Vamberk. Stal se významným historikem a propagátorem českého názvu našeho města za hranicemi.